Intenzivní chovy a jatka jsou v rozporu s Pařížskou dohodou a Lisabonskou smluvou, které definují všechna Zvířata, bez jakýchkoli rozdílů, jako cítící bytosti, čímž by měly uznávat jejich neodcizitelné právo na existenci.

Praktiky intenzivního chovu a jatka jsou závažnou a stálou hrozbou pro veřejné zdraví, které je základním právem Občanů, pro které by uzavření jatek představovalo účinný způsob prevence budoucích epidemií.

Na ochranu výše zmíněných práv Zvířat a Zdraví Občanů je nezbytné zajistit konverzi v současnosti prováděných zootechnických aktivit na jiné aktivity, zaměřené na získávání rostlinných proteinů nebo proteinů z buněčného zemědělství, produkovaných etickými a udržitelnými způsoby.

TOUTO NAŠÍ INICIATIVOU PROTO ŽÁDÁME, ABY:

1. pro ochranu zdraví občanů a pro pohodu zvířat a životního prostředí byla na evropské úrovni schválena legislativa, která bude propagovat výzkum produkce "čistého" a "etického" kultivovaného masa a rostlinného proteinu, včetně rostlinných náhražek mléka a vajec.

2. byly vydány evropské zákony, které by stanovily přesný program pro definitivní uzavření chovů a jatek, počínaje od těch intenzivních, ale postupně a v krátké a jasně stanovené době i uzavření všech ostatních míst utrpení a vykořisťování zvířat.

V posledních měsících  jsme informovali o inovativním výzkumu MASO Z PÍRKA, který financovala Nadace Save The Chickens pro Katedru Biotechnologie na Univerzitě v Trentu. Nyní bychom vám rádi předali aktuální informace o průběhu a dosavadních výsledcích tohoto programu, který bude dokončen koncem roku 2024 nebo začátkem roku 2025.

Tým profesorů Biressiho, Contiho a Nike Schiava postupuje podle programu, který předpokládá koncem roku dokončení první fáze výzkumu. Bude tak k dispozici první várka buněčného materiálu, připraveného pro "reprodukci" v množství již nevyrobeném v laboratoři, nýbrž v průmyslových bioreaktorech, čímž by mohly započít první testy produkce pro reálný trh. 

Poté, co se jim povedlo bez krutosti získat mateřské buňky za použití pírka zvířete, vědci se zaměřují na přípravu množství amortizovaných buněk, skutečně schopných být základem pro efektivní množení, aniž by bylo nutné se vracet ke zvířeti. Po experimentální fázi se v rámci procedury bude ke zpracování odebírat buněčný materiál z příslušných úložišť, aby se pomocí něj vyrábělo komerční množství ve firmách, specializujících se na buněčné zemědělství.

Pro vytvoření kultivovaného masa podobného tomu tradičnímu i co do vzhledu a konzistence je důležité optimalizovat poměr svalových a tukových vláken a aby byla dosažena perfektní imitace tradičního produktu, budou pro buňky použita opěrná "lešení" rostlinného původu. Co se týče chuti, byly provedeny početné testy (s různými účely) jak výrobci kultivovaného masa, tak jeho odpůrci, které potvrzují dobrou podobnost, zatímco u konzistence jsou nutná ještě zlepšení.

Ctnostných vlastností kultivovaného masa ve srovnání s masem produkovaným v tradičních chovech je mnoho, počínaje etikou, či faktem, že člověk pro svou výživu již nebude muset v násilném zajetí držet zvířata (cítící bytosti) a působit jim bolest během jejich nepřirozené a krátké existence, která má jediný účel: a sice být krutě zabita a snězena.

Relevantní jsou také výhody plynoucí ze snížení dopadu na životní prostředí, protože více než polovina emisí metanu je produkována intenzivními chovy. Zdravotní bezpečnost plynoucí z procesů, které probíhají v mnohem lépe kontrolovaném prostředí je také mnohem více garantována, stejně jako menší množství zdrojů jako je voda nebo půda a možnost škálovat produkci podle potřeby. To vše svědčí pro výhodnost kultivovaného masa.

Laboratorní produkce během nadcházejících let umožní postupně ukončit neakceptovatelné a nespravedlivé utrpení  milionů cítících bytostí, čímž nejen vyhoví požadavkům hnutí za práva zvířat, ale také požadavkům vyššího konceptu rovnosti a spravedlnosti. V případě dostupnosti laboratorně kultivovaných a rostlinných alternativ již nemá žádný smysl zabíjet zvířata za účelem výživy. Neomluvitelné utrpení způsobované zvířatům již nemůže mít své místo ve společnosti, která se považuje za civilizovanou.

Proti některým tvrzením, která jsou zaujatě šířena, můžeme namítnout, že dějiny nás učí, že inovace vždy zlepšuje životní podmínky a s každou ukončenou technologií se vyvíjí další. Transformace, vůči kterým směřujeme v oblasti chovů nás učiní lepšími a spravedlivějšími!